Infografika
Kdo to nezažil, může si to připomenout. Nadšení z padesátých let, kdy se budovala nová republika pro všechny! Všechno bylo zářivé a žádné pochybnosti nekalily radost z budovatelského nadšení.
Tak co tu máme dál? Nový zmutovaný vir, který není nebezpečnější než ten původní. Ale zase je o čem psát a zase je to důvod k "akcím". Zastaví se lety z Británie.
Obrázek je z novin Árijský boj. Článek je tuším z roku 1941. Našlo se tehdy dost lidí připravených ukazovat, udávat, ventilovat svou nenávist.
Děti na obrázku měly smůlu. Jejich maminky užívaly oficiálně schválený lék Thalidomid. Věda ve službách farmaceutického průmyslu holt někdy dělá chyby. Nevyplácí se slepě věřit!
Sledovat zpravodajství České televize se stává bolestnou torturou. Sledovat, jak redaktoři v rouškách zpovídají v uctivé vzdálenosti ustrašené občany, je hodně nepříjemné. Opravdu jsme národem nemyslících vykonavatelů příkazů?
Všechny ty PSY, tabulky, statistiky, jsou stejně k ničemu. Jediné číslo, které nás může zajímat, je počet hospitalizovaných s vážnými problémy. Jejich počet stále klesá a kapacity nejsou ani zdaleka zaplněny.
Matematika je krásná věda. Celý život ji miluju a mám za sebou matematické gymnázium a vysokou školu technického směru, kde matematika byla prubířským kamenem, přes který mnoho lidí nepřešlo a ukončilo studium. Ale...
Hoaxy a konspirační teorie se mění v krutou skutečnost. Zlým a mocichtivým lidem se podařilo občany přesvědčit, aby svou svobodu vyměnili za pofidérní bezpečnost. Příběhy z Německa ukazují smutné konce, ke kterým se blížíme mílovými kroky.
V neděli 6. 12. 2020 se bude v Praze konat pochod svobody. A komu je svoboda milá, měl by se účastnit. Čím víc lidí totiž projeví svůj nesouhlas, tím hůře se bude politikům dařit nás ničit.
Dnes mě zaujala diskuse o eutanázii. Nechci se do tak složitých filosofických debat pouštět, ale napadl mě jeden úhel pohledu. Za eutanázii bych vůbec nepovažovala odpojení od přístrojů. Pokud člověk nemůže žít TRVALE bez pomoci přístrojů, je to ještě život? Vnímá-li, má právo se rozhodnout, jestli takový život chce. Nevnímá-li, mají právo o něm rozhodnout jeho blízcí. To podle mého soudu není eutanázie. Jak si můžeme brát do rukou odpovědnost za to, koho necháme žít a koho ne? Trvalý život na přístrojích podle mého soudu není život...