Andrej Babiš není žádný lumen. Jako ministr financí zavedl několik sporných opatření, které měly na podnikání zásadní vliv - zajišťovací příkazy, kontrolní hlášení, EET. Problémem je to, že ani opozice ani nenávistná média nebyla schopná do dnešního dne přijít s nějakou věcnou analýzou. Je možné, že některá opatření mohla mít krátkodobě i pozitivní vliv, ale osobně vnímám spíš ta negativa. Znovu opakuju, že úlohou opozice není plivat na protivníka, ale mají ho kontrolovat a hodnotit jeho kroky. Toho jsme se za celou dobu nedočkali. Díky povrchnosti opozice a lenosti novinářů tak dodnes nemáme přesné zhodnocení výše uvedených opatření podané tak, aby bylo lidem jasné. Neustále se točí na starých věcech – StB, Čapí hnízdo. Jeho politické fungování prakticky nereflektují – ani opozice ani média.
Andrej Babiš vede své hnutí pevnou rukou a je jasné, že nějaká vnitřní bezbřehá demokracie není úplně znakem tohoto hnutí. Na jednu stranu to působí trochu diktátorsky, ale na druhou stranu si uvědomuju, že věčné boje o pozice a intriky ohledně vnitrostranických voleb každou stranu spíše paralyzují a nepřispívají k akčnosti, což neprospívá především jejich voličům. Ostatně když velké strany mají slabé lídry a může je kdokoliv zpochybňovat, bývá to začátkem konce takových stran. Buď musíte mít nezpochybnitelný program, nebo nezpochybnitelného lídra. ANO má lídra. Strany, které nemají ani jedno, se potácejí na hranici volitelnosti nebo zaostávají za svými minulými výsledky, když měli jedno nebo druhé nebo obojí.
Celý boj proti Babišovi na mě působí příliš osobně a to není věrohodné. Opozice mi přijde jako ublížená a uražená a její aktivity proti premiérovi tak působí jako msta a ne jako tvrdý politický souboj. Na to se nabalují další uražení a naštvaní především z řad médií. A tak místo standardní tvrdé kritiky kroků premiéra jsme svědky jen plivání a okopávání kotníků. Je to k ničemu, neprospívá to nikomu a v konečném důsledku to Babiše jen posiluje.
Aktivity opozice z řad politiků a médií mají navíc destrukční charakter. Zcela likvidují normální vnímání politiky a diskuse o tom, jestli politik něco udělal dobře či špatně se mění na diskusi o morálních kvalitách politika jako takového. Proč by ale měl občan posuzovat politiky podle nějakého mediálního obrazu? Občan by přece měl volit politiky, kteří budou dobře hájit jeho zájmy a budou činit kroky, které budou zlepšovat jejich život. Hysterická média a ještě hysteričtější opozice se nás snaží přesvědčit, že právo hájit zájmy občanů mají jen politici s dokonalým profilem morálním i osobním. O nic jiného v kauze Čapí hnízdo nejde – slouží jen jako důkaz proradnosti nenáviděného politika. Věcnost a racionalita skončila v prachu nenávisti.
Pro občana celá současná kauza Andreje Babiše nemá žádný vypovídající charakter. Všechny ty hrátky s nemocemi dětí premiéra, s cestami na Krym, nám neukazují nic o Andreji Babišovi jako politikovi. Na co je mi politik, který se vyhýbá konfliktům a má dokonalý život? Na nic… Potřebuju, aby obzvláště dnes hájil mé zájmy politik, který se nebojí jít proti proudu. Protože proud táhne svět k pekelné budoucnosti. Je takovým Andrej Babiš? To bohužel kvůli špatné práci médií zatím nevíme.
Andrej Babiš je především démonizován, nikdo není schopen předložit nějaký reálný obraz. Tak si ho musíme z různých střípků skládat sami. Víme, že má nějaké vize a při jejich výkladu působí přesvědčivě – ne všechny se mi líbí, ale má je a zdá se, že je rozhodnut je prosadit. Dokázal i jít proti proudu při odmítání kvót a paktu o migraci. Nevím, jestli je naivní nebo je to jeho plán, ale dělá to tak, že ho v EU zatím nepovažují za arcilotra, což je pro naši zemi výhodné. Umí jazyky a nebojí se, působí vedle světových politiků jako rovnocenný partner. Zatím to vypadá, že se mu jeho odmítání podpory migrace dá věřit.
Andrej Babiš dnes také zhmotňuje největší nešvar falešné spravedlnosti – měření dvojím metrem podle hesla, kdo chce psa bít, hůl si vždy najde. Nevím jak vy, ale já ve společnosti, která měření dvojím metrem toleruje, nechci žít. Jde o princip. Úplatnou policii, liknavé soudy a lynčující média přece nemůžeme tolerovat. A to ani tehdy, když si vyberou za svůj cíl někoho nesympatického.
Nepotřebujete znát nic dalšího, abyste se třeba se skřípajícími zuby postavili proti frontě uražených a všehoschopných, kteří chtějí za každou cenu zúčtovat s Babišem – i za cenu manipulace s davem. V konečném důsledku tak budeme podporovat systém, který spolehlivě zlikviduje každého, kdo bude mít vizi a kdo bude vyčnívat nad davem. Neříkám, že příkladem takového politika je zrovna Andrej Babiš. Ale jisté náznaky jeho neposlušnosti tu jsou. Jestli to premiér ustojí a fronta mediální a politické dobroserské elity bude poražena, udělali jsme malý krůček zpátky k normálním poměrům a k oslabení vlivu všehoschopných. A k tomu si držme palce!
