Jestli někdo tvrdí, že svět regulací, ochranářských opatření a dotací, je kapitalismem, je nepoučený nevzdělanec. Kapitalismus totiž JE světem spravedlivé soutěže. Trh je minimálně regulovaný a podmínky pro podnikání nikoho předem nediskriminují. Právo je jednoduché a regulace minimální. Společnost vstupuje do obchodních a pracovněprávních vztahů minimálně, lidé jsou zvyklí si své problémy řešit sami. Zní vám to jako popis současného eurobyrokratického stavu? Mně opravdu ne.
Málokdo kapitalismus v jeho čisté podobě zažil, tak nemůže mít srovnání. Nějaké náznaky svobodného trhu jsme mohli zažívat v devadesátých letech, před naším vstupem do Evropské unie. Tehdy byly položeny základy mnoha firem, které tak mohly svobodně vyrůst a dnes mají šanci konkurovat nadnárodním kolosům.
Svoboda podnikání neznamená, že je to svoboda ožebračovat lidi. Neomezovaná konkurence totiž šejdíře vytlačí z trhu. Pokud někdo tyranizuje zaměstnance, na svobodném trhu mohou jít jinam. V přeregulované socialistické ekonomice bohužel musí trpět v nelidských korporátních firmách a montovnách. Solidní konkurence totiž nemá šanci vzniknout.
Pokud nesouhlasíte s pozitivní diskriminací menšin, nemůžete ani souhlasit se socialistickou ekonomikou. NIKDY nemůže stát pozitivně ovlivňovat jakékoliv podnikání. Regulace živnostníků a malých firem nepodporuje jejich rozvoj. Dává vyrůst jen těm, kteří se neštítí natáhnout ruku pro dotace a mají žaludek na věčné obcházení nesmyslných nařízení a regulací. Poctivý a kreativní podnikatel nemá v takovém režimu příliš šancí. Odsuzuje se svým férovým přístupem k živoření na okraji.
Nadávat podnikatelům a označovat je za bezskurpulózní kapitalisty, kterým jde jen a jen o zisk a porobení lidí, je zastaralé a hloupé. Pokoušet se je vymýtit je sebevražedné. To, co potřebujeme, je deregulace, uvolnění trhu, postupný přechod do svobodnějšího prostředí, kde má podnikatel a občan více svobody, a tedy i více zodpovědnosti. Zastavit vývoj, omezit kreativitu lidí a sebrat jim touhu po úspěchu, je faktickým krokem zpět. Protože touha po úspěchu, která hnala šikovné lidi vpřed, stála za všemi velkými objevy a pozitivními změnami. Elektřina, železnice, kanalizace, povinná školní docházka, univerzity, automobily (a díky tomu sanitky, hasicí vozy), to všechno je produktem svobodného lidského ducha, který bažil po úspěchu.
To není nemravné – být úspěšný a budovat bohatství, je prospěšné všem. Úspěšný podnikatel dává práci lidem, rozvíjí svou obec a přispívá ke zlepšení podmínek všech. Stačí se podívat do historických análů. Bohatí lidé nežili jen pro sebe, stavěli školy, budovali parky, cesty, podporovali umělce a vědce. A dělali to mnohem lépe než současní zkorumpovaní úředníci.
Novodobým levičákům se daří přepisovat historii a nutit lidem závistivé pocity. Učí je zbavovat se své zodpovědnosti a lákají je na svět, kde všichni budou mít stejně. To je ale zvrácená představa spravedlnosti. Kapitalismus nabízí něco jiného. Svobodu těm, kteří umí vytvářet bohatství a díky tomu zlepšení života pro všechny. Socialismus sice umí pochytat pár podnikavců, ale s tím seká hlavy i úspěšným lidem a brzdí je. Slabé a neschopné tak nemá kdo tahat nahoru.
Vždy to tak bylo, je a bude. Jako bychom to nikdy nezažili. Krátké svobodné nadechnutí v devadesátých lidech nestačilo. Dnes zase mnozí skáčou na špek těm, kteří tvrdí, že svoboda je špatně. Ale svoboda bohatnout v kapitalismu je zásadně jiná, než současné bohatnutí futrované dotacemi a neférovým elitářským přístupem. Svobodu bohatnout dnes zažívají jen ti, kteří s režimem souzní a uplácí ho. Jiní nemají šanci. Trpí tím především zákazník.
Neumím si představit, že by se vrátil kapitalismus. Lidé ho nechtějí, chtějí péči, jistotu a ochranu. Přesto si dovolím kapitalismus hájit a propagovat. Protože čistá spravedlnost, která se opírá o svobodné rozhodnutí lidí, je víc, než spravedlnost koupená a vylobovaná. Kapitalismus není sprosté slovo, stejně jako svoboda. Kapitalismus nemůže bez svobody existovat a svobody není bez kapitalismu.
Problém kapitalismu je ten, že už lidé svobodu nechtějí, a to je skutečná tragédie současnosti.
P.S.: Foto převzato z Parlamentních listů, foto Lucie Bartoš
