Zároveň jsme byli svědky nástupu nacionalismu, který vedl až k rozdělení republiky. Už tehdy jsem se mohla konfrontovat s mediálním obrazem dění na Slovensku, který se často lišil od skutečné reality. Díky bohu, že Václav Klaus situaci dobře přečetl a s Vladimírem Mečiarem se dohodl na pokojném rozdělení republiky.
V minulosti se vztahy mezi našimi dvěma zeměmi normalizovaly a ono pokojné rozdělení k tomu velmi přispělo. A to pevné lidské propojení tady stále je. Ostatně otec mých dětí je Slovák a jedno z mých dětí se narodilo v Žilině a má slovenskou národnost. To žádná vláda nezničí.
Dění na Slovensku sleduju a jak jsem přehodnotila mnohé události, které se staly u nás, musela jsem přehodnotit i mnohé, co se dělo na Slovensku. Jako správný „intelektuál“ jsem nesnášela Mečiara a stejně tak jsem odsuzovala politiku Smeru a Roberta Fica. Fandila jsem Dzurindovi a slovenské "pravici", ale s nástupem premiérky Radičové jsem začala nahlížet na dění i z jiných úhlů pohledu. Dnes si už nejsem tak jistá svými tehdejšími postoji a je mi naprosto jasné, že jsem se mýlila i ohledně Mečiara i ohledně Fica. Určitý typ sebevědomé a suverénní politiky totiž trpí jistou „odpudivostí“, kterou produkují samotní její politici. Vidíme to i u nás, dobré postoje jsou zabalené do nesympatického obalu. Opoziční politici si často myslí, že pravda stačí a není nutné ji dělat líbivou a přístupnou pro voliče mimo jejich názorovou bublinu.
Robert Fico to ale překonal. Jeho strana, jeho kolegové, a i on sám působí velmi sebevědomě, profesionálně a klidně. Všichni mají dobré vystupování, emocím podléhají velmi uměřeně a jejich aura je pevná a sebevědomá. Dnes jsem si poslechla rozhovor Jany Bobošíkové se slovenským ministrem zahraničí Blanárem a jen jsem si svůj dojem potvrdila. Neřekl nic, s čím by se nedalo souhlasit a jeho slova byla jasná, ale nikoho neurážející. Tak má vystupovat ministr suverénní země. Smutné je, že setkání ministra Blanára s ruským ministrem zahraničí Lavrovem odsoudila všechna naše média, ale kdo z nich si pozval k vyjádření ministra Blanára? Zase to zůstalo na alternativních médiích.
Slovensku fandím a doufám, že zvládnou překonat kletbu slabých prezidentů a zvolí si silnou politickou osobnost, která bude hájit zájmy svých občanů v souladu s vládou a s většinovým přáním obyvatelstva. Doufám, že se tak Slovensko stane pro naši zemi příkladem, jak se suverénní politikou získat většinovou podporu obyvatel a stane se i příkladem, jak takovou politiku nekompromisně uplatňovat. Slováci v čele s Ficem to dělají dobře. To zjistíte, když se nebudete spoléhat na povrchní referování našich médií. Nezbývá mi než závidět.
Jestli se naši voliči nevzpamatují a dál budou volit hysterické fanatiky bez zodpovědnosti k občanům, mohlo by se stát Slovensko dobrou alternativou pro všechny, kdo nebudou zvládat život v zemi plné fanatismu. Je lepší emigrovat na Slovensko než do zemí, kde je jazyková bariéra. Ale snad se to nestane a i my u nás dáme přednost rozumu před zaslepeným ideologickým fanatismem.
