Žijeme v době, kdy mnohé věci dříve směšné jsou vydávány za normální. Je to asi úbytkem zdravého rozumu a legitimizováním dojmologie. Fakta a logika ztrácí na významu. Vládu ve veřejném prostoru přebírá čistá pocitovost bez opory ve faktech. V umění a kultuře se to projevuje šílenou dekadencí, kdy stačí šokovat, aby autor získal zájem médií. Ale jen médií, protože lidé jsou dekadencí a šíleností zhnuseni a od umění, které se takto prezentuje, se odvrací.
Mnohem nebezpečnější je šílenství politiků a veřejných osob. Jejich pomatenost je skryta za obleky a seriozním zjevem. Špatně se odhalují i proto, že média je berou vážně. I oni ale podléhají často falešným dojmům a protože je jim nasloucháno ve sdělovacích prostředcích, čím dál víc se od reality odpoutávají. Praha tak dnes pro rozumného člověka působí jako město pomatenců a šílenců. Bohužel se především kvůli nezájmu občanů o Senát daří určitému typu bláznů získávat politické mandáty a oni se tak i nadále utvrzují ve svých bludech reálně získanou politickou funkcí. Ukázkovým příkladem je zastupitelstvo Prahy a třeba právě senátor Fischer, který se zviditelňuje svou fóbií z Číny a Ruska.
Šílenci je pojmenovávám proto, že ztrácí kontakt s přáním a potřebami většiny normálního obyvatelstva. Opravdu na nás na každém rohu nečíhají agenti a obchodovat s Ruskem a s Čínou je normální a potřebné, protože se kvůli velkému množství pomatenců brzy hospodářství Evropy zhroutí.
Nicméně pro mě je šílenec v ženských šatech na stejné úrovní jako politik, který pranoidně hledá nebezpečí tam, kde není a ignoruje ta, která nás pohlcují.
Zdroj: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Pavel-Fischer-Mam-strach-o-svou-rodinu-607544