Povolební reflexe

Zdá se mi, že po volbách jsme všichni v nějakém útlumu. Rok a půl jsme se pokoušeli přetavit aktivistickou angažovanost do politického výsledku. Síly se přeskupovaly, spolky vznikaly a zanikaly, vše se měnilo za pochodu. Na nic nebylo dost času, lidí a sil. A podle toho také volby dopadly. Konečně ale víme na čem jsme a to je dobře.
18. 10. 2016 17:57 | Link: http://www.evahrindova.cz/node/332

Za sebe vidím především dva jasné výsledky.

1. Lidé ví, co nechtějí a nenechali se oblbnout propagandou. Nesnáší naše slabé politiky, nechtějí ustupovat islámu a ani nechtějí podporovat neřízenou migraci. Tento fakt jsem si na vlastní kůži ověřila v předvolební kontaktní kampani.

2. Nezformovala se žádná silná opozice, aby hlasy nespokojených ležící na ulici zvedla. Nikdo nedokázal přinutit lidi jít k volbám. Souvisí to s celkovou nedůvěrou lidí v politiku a v politiky a také s odmítáním senátu a krajů.

Jak z toho ven? Tuto otázku si klade mnoho zainteresovaných. Můžeme se bavit o marketingu, o efektivnosti volebních kampaní, o potřebě být vidět v médiích. Myslím ale, že nic z toho nemělo na volební výsledky vliv. Nedůvěra a zklamání lidí jsou tak velké, že prostě nevěří skoro nikomu. Nikdo a nic je nedonutí jít k volbám. Znáte to - důvěra se lehce ztrácí, ale těžko získává zpět. Při představě, že tu důvěru v politiku budou muset obnovovat ti, kteří nezavinili její ztrátu, je mi těžko. Jak to chcete dělat bez peněz a bez podpory médií?

Co nás čeká?

Jen tvrdá a mravenčí práce bez vidiny nějakého ohromujícího výsledku. Ale i tak je třeba tu práci dělat. Pokračovat v osvětě, zviditelňovat politické osobnosti a vymýšlet platformy, kde se zviditelní ideje a lidé, kteří je nesou. A je třeba to dělat nezištně, bez vidiny nějakých politických zisků. Protože teprve tato drobná práce ukáže, existuje-li potenciál na zformování skutečně silné režimní opozice. Nuž ano - jsme znovu na začátku.

Dnes ale víme, které cesty nevedou k cíli. Osobně jsme se mnohokrát poučila a jsem vděčná minulým událostem za názorné přiklady, jak určitě nepostupovat.

  1. Nelze stavět opozici na jediném protestním tématu. Naopak - je nutné být pozitivní a vědět, co chceme.
  2. A to, že rozdíl mezi pravicí a levicí se stírá, je mýtus. Lidé s levicovým srdcem se prostě chovají jinak, než ti s pravicovým. Mají-li se dohodnout, je to komplikované a málokdy se to podaří. 
  3. Profesionalita musí být nadřazena aktivitám nadšených amatérů. Někdy je prostě méně více.

 

A co budu dělat já?

Nejprve si odpočinu a dovolím si trochu volnější tempo. Dám si do pořádku pracovní věci, protože i nadále chci být nezávislá a svobodná i po pracovní stránce. Mým hlavním projektem zůstávají Naštvané matky - i když jsem je občas zanedbávala, všechno přestály a vydržely. Tím dokázaly svou životaschopnost. Budeme stavět na tom, co funguje. Budeme rozvíjet náš web a FB stránku. Vylepšujeme diskusní skupinu a připravujeme několik akcí, které chceme do konce roku dotáhnout.

Založila jsem nakladatelství Naštvané matky a chci připravit na příští rok k vydání minimálně jednu publikaci. A budeme přemýšlet, jak vystoupit z online prostoru mezi skutečné lidi. Držme se nohama na zemi a postupujme tak, jak nám to naše síly dovolí. Bez toho pevné základy nevybudujeme. To je totiž to, na co se teď musíme soustředit - budování základů občanského hnutí. Věřím, že tak budou postupovat i mí kolegové v dalších iniciativách a politických hnutích. A v pravou chvíli se naše aktivity spojí - v to věřím.

Eva Hrindová, předsedkyně a zakladatelka spolku Naštvané matky

 

Další články, blogy, videa

Neustále na mě vyskakují rozesmáté tváře na vyretušovaných plakátech. Zase budou volby. Jsem už čím dál víc alergická na ty rozzářené obličeje lidí,...
Tak v Paříži jsou poloprázdné hotely a prodává se málo vstupenek na olympijská utkání. Kdo by se tomu divil? Vždyť Paříž je dlouhodobě nebezpečné...
V posledních dnech jsme byli svědky překotných události v USA – atentát na exprezidenta Trumpa, odstoupení prezidenta Bidena. A to druhé je jasnou...
Dnes je to prakticky nemožné. Zbrojařské a farmaceutické firmy jsou ty nejbohatší. A znáte to - s jídlem roste chuť. Tyto nadnárodní firmy zcela...
Sledovala jsem vyhlášení voleb se svou téměř osmdesátiletou maminkou a dobře jsme se bavily. Zajímavé bylo sledovat, kdo se jak ke svému úspěchu či...
*Vyplněním osobních údajů souhlasíte s jejich zpracováním. Údaje budou sloužit pouze k rozesílání newsletterů a nebudou poskytovány třetí straně. Svůj souhlas můžete vždy bezplatně odvolat.