Milý Tomáši,
opravdu je důležité, aby lidé spolu mluvili. Pak by ses měl zasadit svým vlivem o to, aby ten dialog skutečně probíhal. Protože dialog není, když pár vyvolených okupuje veřejný prostor a všechny, kdo nesdílí jejich postoje, nálepkují až na hranici nactiutrhání. Platí přece stará pravda, kdo ovládá mikrofon, ovládá dění.
Sama se snažím různé debaty vyvolávat a snažím se mluvit i s těmi, kteří mě uráží a napadají. Opravdu si myslíš, že je správné, aby ti, co mají mikrofon, bez jakýchkoliv důkazů druhé osočovali a krutě o nich lhali? Jak má potom takový dialog probíhat - když si jedna strana uzurpuje pravdu? K pravdě se přece dobereme až tím dialogem a diskusí, které u nás bohužel neprobíhají. Jestli ti někdo tvrdí, že ano, tak ti lže.
Pravdu máš i v tom, že média jsou prostředníkem mezi politikou a námi. Ale co s médii, jejichž novináři lžou? Co s novináři, kteří místo hledání pravdy každého násilím tlačí do rohu a nutí ho vyznávat tu svou jedinou pravdu? Jak máme takovým novinářům věřit. Oni se neptají a nehledají odpověď na to, proč jsou věci tak, jak jsou. Oni chtějí, abychom všichni viděli věci tak, jak je vidí oni. Ale to není o svobodě - já si chci své názory dělat sama - to se snad ještě může - nebo už ne???.
Kdo tedy rozeštvává - ten, kdo lže a manipuluje nebo ten, kdo se s lháři a manipulátory nechce bavit?
Milý Tomáši, četla jsem na tvé zdi vyjádření, z kterého je patrné, že si uvědomuješ zrádnost sociálních bublin. Sám jsi v bublině největší, tak příště než budeš sdělovat moudra, raději z té bubliny nejprve vykoukni. Nebudeš pak vypadat jako někdo, kdo někomu skáče na lep. :-)
A jestli z bubliny vykouknout nechceš nebo to neumíš, tak raději zpívej. :-)