Z Ukrajinou je to stejné - svaté nadšení pro pomoc uprchlíkům pod tlakem reality mizí. Ne všichni uprchlíci jsou vděční a pokorní. Za situace, kdy nás drtí inflace a zdražování všeho, se asi nechceme dělit s těmi, kteří vlastně ani tak před válkou neutíkají a jen si sem jezdí pro podporu a ojetá auta.
Uvidíme, co na nás vymyslí příště. Já jen doufám, že lidi už proboha začnou myslet, než se zase fanaticky budou šikovat za nějakou návnadou.
Znáte to, naděje umírá poslední.