Kdo ale ve skutečnosti poškodil nejvíc mladého modela a modelku? Viníky hledejme jinde, než na „vlasteneckých“ fórech. Proč najednou řešíme něco, co není k řešení? Proč najednou místo výkonu konkrétní osoby posuzujeme barvu její pleti? Protože politická korektnost a pozitivní diskriminace přesáhla jakékoliv rozumné hranice. Snaha pachatelů dobra všechny a všechno zrovnoprávnit se už podobá komunistickým fantasmagoriím, které popírají lidskou přirozenost – viz třeba společné veřejné záchodky, aby se necítili diskriminovaní transsexuálové.
A tak černošskou modelku do soutěže krásy přihlásí vlivová neziskovka, která lidi nutí nehodnotit krásu, ale barvu pleti. Mladou černošku úplně zblbne a ta sama sebe začne považovat za něco víc, než jsou ostatní děvčata v soutěži. Jaké pak musí být její překvapení, když je její vítězství nelichotivě komentováno? Jaký zmatek má asi v hlavě? Je mi jí opravdu líto, protože se nechala zblbnout a přijala vítězství, které je vítězstvím propagandy a ne krásy. Opravdu tohle chceme? Aby lidé zahazovali zdravý rozum a dělali nepřirozené věci jen proto, aby je někdo nenazýval rasisty?
Ve skutečnosti je rasistickým pravý opak – říkat ženě, že je krásná jen proto, že je jiné barvy pleti. To JE rasismus. Rasismus je hodnotit lidi podle barvy pleti a je jedno, jestli je hodnocení záporné nebo kladné. Ten Buran ze Zapádakova, který byl vybrán za viníka posledních dvou afér, má ve skutečnosti mnohem víc zdravého rozumu, než ti političtí snobové, kteří halasně odsuzovali kritiku Lidlu a soutěže krásy. Ten buran ze Zapadákova totiž příště opravdu ocení naopak krásnou černošku, bude tleskat černému sportovci a ocení opravdu dobrého černošského lékaře – ne za barvu pleti, ale za schopnosti. A to je spravedlivé.
Já nechci žít ve světě, kde jsou zvýhodňováni lidé jen za to, že jsou nějakou menšinou. Je to tak ponižující – i pro ty menšiny. Komu se líbí vítězit v soutěžích neférově? Není to spravedlivé a snižuje to hodnotu vítězství. Je to opičí láska. To nejhorší, co můžete lidem udělat. Opičí láska totiž slouží především tomu, kdo „miluje“. Všichni ti milovníci menšin, kteří se jim snaží umetat cestičku a zbavit je příkoří, to dělají především kvůli sobě. Aby se cítili dobře oni sami, aby se mohli producírovat a ukazovat se, jak jsou tolerantní a úžasní.
A tak Lidl dá na leták v zemi bez černochů černého modela, aby nám ukázal, zač je toho loket a že si jen tak vyskakovat odmítáním multikulti nebudeme. V Helsinkách zase borci z neziskovky doslova protlačí ke korunce Miss černou holku, která vlastně ani moc hezká není. Je to stejné, jako když svému dítěti nesoudná matka vtlouká do hlavy, jak mu jde to zpívání a pošle ho na konkurs do SuperStar. Kdo pak může za to, že se dostane jen do hvězdné pěchoty a dělá si z něho legraci celý národ?
Chci svět, kde vládne spravedlnost a každý má šanci prorazit kvůli svým schopnostem – spravedlivě a bez falešného protlačování. Protože to prozření, když člověk zjistí, že vlastně zpívat neumí a je všem pro legraci, je kruté. Nechci, aby lidi někomu tleskali z donucení, ale z nadšení. A nechci, aby platilo, že menšinám se musí tleskat kvůli tomu, že jsou menšiny. Vždyť je to ponižující! Chápu, že je to příjemné a že se to mnohým příslušníkům menšin líbí, možná si i myslí, že je to spravedlivé. Ale není. Spravedlivé je říct, že se mi černošská miss nelíbí a že černošský model na českém letáku je trapas a propaganda z toho kouká jako sláma z bot. Spravedlivé je nebát se to říct. Protože až se to budeme bát říkat nahlas, tak pak teprve zvítězí rasismus. Odmítat lidi hodnotit podle pleti je naopak vítězstvím zdravého rozumu a spravedlivého přístupu. V České republice ještě věci fungují tak, jak mají. Jak dlouho ještě?
