Kdyby šlo jen o ignorantství lidí, kteří nedohlédnou dál než za hranice svých domovů a bankovních kont, bylo by to ještě v pohodě. Stačilo by je motivovat a donutit je silou témat k tomu, aby k volbám nakonec šli. Je to ale mnohem horší. Když už k volbám jdou, volí pod tlakem marketingu a médií, nikoliv pod tlakem svých životních situací. Stačí se podívat na připravovanou stávku. Koho myslíte, že učitelé volili? Dala bych ruku do ohně za to, že většina z nich volila pětikoalici.
Voliči pětikoalice jsou pro mě na stejné úrovni jako nevoliči, kteří ostentativně ignorují politické dění. Protože příčinou špatné nebo žádné volby je vždy jen omezenost, nezájem nebo naopak příliš velký zájem bez pochybností. K čemu je volič, který poctivě sleduje Českou televizi a aktivistické a nerozumné postoje jejich redaktorů nijak nezpochybňuje a přejímá je jako jedinou pravdu?
Od roku 2015 jsou k dispozici informace o zhoubnosti migrace, multikultury a o nebezpečí islámu, který je jen totalitní ideologií a s vírou, jak ji známe, nemá nic společného. Přesto se dětem ve školách tlačily do hlav obrázky mírumilovného islámu a z každého islámského fanatika se dělal v médiích psychicky nemocný chudáček, který je drcen netolerantní společností. Realita je ale samozřejmě těžce vzdálená naivním představám aktivistických novinářů a pomatených politiků. Na západ od nás se rabuje, hoří auta a probuzená muslimská armáda burcuje k boji. Opravdu chtějí naši občané čekat, až budou s neúprosnou realitou konfrontovaní jaksi tělo na nůž? V Nizozemsku to pochopili a šli k volbám a zvolili jedinou stranu, která konzistentně na nebezpečí upozorňuje a upozorňovala. Probudili se ale pět minut po dvanácté.
Naši voliči taky čekají. A jako ty žáby ve vodě, která se pomalu začíná vařit, si vesele plavou a zatím nemají chuť vyskakovat. Co je donutí? Až zjistí, že fakt nebudou moct jezdit autem, protože si ojetinu nekoupí, nedostanou technickou a pro jistotu si nenačepují benzín, který by jim nezničil motor? Nebo až ve školách zruší družiny a přestanou dětem vařit, protože ministryně Černochová leze do zadku potentátům z NATO a cpe naše peníze americkým zbrojařům? Nebo až bude pohotovost v nemocnicích nedostupná, protože nebudou lékaři a nebudou ani léky? Hlavně že nakupujeme vakcíny a pak draze platíme jejich likvidaci.
Copak už u nás nikdo neumí vidět ty konce? Nikoho neděsí oslabování našeho průmyslu? Skláři, kteří vydrželi války, vydrželi komunismus, přežili covid, nepřežijí Fialovu vládu. A jak pece vyhasnou, nikdo je už neroztopí. To lidem nevadí? Co je nutí k tomu, aby přijali základní hloupé mantry, které nás ničí?
Putin je přece tyran a my musíme v zájmu tohoto falešného dogmatu zničit sami sebe, aniž bychom přemýšleli, k čemu to celé je. O tom se nepochybuje!
Zelená energie je jediná možná a co na tom, že je drahá, že je jí málo a její podpora nemá na vývoj klimatu prakticky žádný vliv. Fakta o klimatu mluví jasnou řečí a všechny výmysly Evropské unie nemají s realitou absolutně nic společného. Sledovat politiky, jak zcela vážně dělají kroky k dekarbonizaci, je bolestné. Nemá to žádný smysl, jen to vede k další likvidaci průmyslu a zhoršení životní úrovně. O tom se nepochybuje!
Migrace se nedá zastavit a my s tím musíme žít, musíme si nechat ničit své tradice, musíme se smířit s chudnutím a se zhoršující se bezpečností. Lepší lidé přece nepochybují!
Opravdu nesmíme pochybovat o záměrech Ruska, o ochraně klimatu a o přínosech migrace? Kdo bude konečně hlasitě volat, že král je nahý?
Faktem je jedno – nemůžete lidi donutit se zajímat. Já burcuju už dlouho a pořád se setkávám s odmítáním, cenzurou, nálepkováním a neochotou se o některých věcech bavit. To, za co jsem nejvíc demonstrovala v roce 1989, byla svoboda slova. A to nám dnes také nejvíce chybí. Debata ve veřejném prostoru není vyvážená, není objektivní a hlavně – není férová. A bude to tak i nadále, dokud to lidem nezačne vadit. Když vidím, jak mnozí reagují, ztrácím naději, že se toho kdy dočkám.
Jedna část lidí se spokojí s tím, že se důležitá témata znehodnocují tím, že se označují za dezolátská a nepřípustná, a tak je nikdo nemusí řešit. A druhá část lidí se nezajímá o nic. Naše budoucnost závisí na tom, co budou tyto dvě skupiny lidí dělat. Proberou se nebo ne? Donutí je k tomu něco a nebude už pozdě? Kdo ví...
