Pamatujete na obrázky s písmenky? Měli jsme je ve třídě jako výzdobu. Roztomilé retro...
Poslední dobou největší diskuse rozpoutávají vzpomínky na staré časy. Pokud někdo zmíní, že v minulém režimu byly i dobré věci, je rozcupován novodobými "demokraty" na cucky.
Ale bylo to tak - myslím, že už nastala doba, kdy se můžeme i na minulý režim podívat objektivně a je nutné uznat, že tehdejší mocipáni některé věci dělali i dobře.
Určitě máme být na co pyšní - i tehdy vznikalo mnoho hodnot s přesahem i do dnešní doby. I za komunismu společnost fungovala a nějakým způsobem se vyvíjela. Tehdy docela dobře fungovalo minimálně základní školství. Když si odmyslíme vliv propagandy v některých humanitních oborech, můžeme říct, že školství na tom bylo mnohem lépe, než dnes. Minimálně v matematice a přírodovědných oborech jsme se hned po revoluci mohli pyšnit dobrými výsledky při srovnávání znalostí žáků z celého světa. Sama jsem studovala na technické škole a tam byl vliv propagandy skutečně na bodě nula. Rozhodovaly znalosti a výsledky. Když si vzpomenu na některé vysokoškolské vyučující - opravdu to nebyli žádní komunističtí hujeři.
Dnes to není lepší, je to hodně podobné a možná i horší. Europropaganda je prolezlá vším a ještě navíc je umocněná mnohem víc zatěžující byrokracií.
A tak se dívám na komunistické seriály trochu jiným pohledem, jak v době po revoluci. Oceňuji řemeslnou zručnost lidí jako byl Dietl. I ten srandovní Okres na severu má ve své zvrhlé a falešné propagandě mnohem lépe vystavěný scénář a lépe vykreslené postavy, než kdejaký grantem oceněný a multikulti propagující film. A to už vůbec nemluvím o skvostech jako Inženýrská odysea, kterou jsem sledovala opravdu se zájmem. Čím to je? Proč za komunistické totality i ta propaganda měla vyšší úroveň, než dnešní svobodná věda a umění?
Včera mně to docvaklo - viděla jsem nějaký dokument o současném vědci a ten ukazoval své špičkové pracoviště - luxusní budova, nádherné prostory, dokonalé přístroje, slušné platy. Stejně tak současní umělci - bohaté granty, vysoké rozpočty, štědrá Česká televize jako koproducent. Šikovní umělci si také dovedou najít přístup ke zdrojům - viz třeba projekty Kateřiny Šedé...
Ano, ta dobrá bydla jsou tak dobrá, že stojí za to se o ně poprat. To vždy uměli lépe různí patolízalové a kariéristické hnidy. Zatímco jiní vyráběli z Merkuru přístroje na výrobu kontaktních čoček nebo malovali doma na tajnačku obrazy či vyvolávali fotky...
Není to o penězích, mám pocit, že čím víc peněz se kamkoliv naleje, tím horší výsledky pak daný obor má. I tady platí heslo - všeho s mírou. A to je to poučení z minulého režimu. Blahobytní vědci, umělci, učitelé a lékaři nejsou cestou k lepšímu stavu vědy, umění, školství a zdravotnictví. Skromnější poměry garantované státem jsou mnohem větší šancí pro to, aby se v těchto oborech snáze prosadili opravdoví nadšenci, kterým jde o věc.
