Dnes feminismus bojuje za to, aby žena nebyla omezována svým ženstvím. Je to hloupý boj, protože bere ženě to, co ji definuje. Krása, něha, laskavost, empatie, mateřství… Podle feministek ženu péče o děti okrádá o její práva, a proto halasně bojují za větší zapojení muže tam, kde to je nesmyslné. Nutí muže chodit na mateřskou, snaží se z něho udělat citlivou a empatickou bytost tím, že mu omlacují o hlavu jeho mužství. Výsledek je tristní – ženy nejsou ženy a muži nejsou muži. A aby toho nebylo málo začíná také boj o děti – i těm chtějí vzít jejich jistoty v podobě identifikace s pohlavím. To není cesta, která by lidstvu přinesla cokoliv dobrého. Nejistota a chaos neplodí klid, bezpečí a harmonii.
Rozumná žena dnes nemůže být feministkou. Kdo by se chtěl hlásit k dnes už ideologii, která ženu a děti poškozuje?
Dnes už feminismus nepotřebujeme, ženy mají vše, o co bylo bojováno. Mají volební právo, mohou se vzdělávat, nikdo jim nebrání v jejich aktivitách. Ženy to mají mnohdy těžší, ale je to jen taková malá nevýhoda, která je více než vrchovatě kompenzovaná jejich největší výhodou – mohou rodit děti.
Nepotřebujeme feminismus, ale zásadně potřebujeme antifeminismus. Musíme to zastavit. Devastace ženských a mužských rolí pokročila tak moc, že už přestávají platit jakékoliv zábrany. Jsou ohroženy především děti a v neposlední řadě samotné ženy. Zmatené feministky a aktivistky s barevnými vlasy, které v podivných outfitech vykřikují hesla na podporu svobody ženy nebýt ženou, podrývají základy celé civilizace. Vystavují ženu nejistotám, kradou jim ochranu silného muže a připravují je o bezpečí a klid pro jejich děti. Připravíme-li ženu o její ženskost, zmizí vše, co dělalo svět harmonickým a bezpečným.
Dnes je třeba propagovat staré a dobré dělení rolí. Ženy, které mají odžito a vyzkoušeno musí vysvětlovat mladým dívkám, co je důležité, co je udělá šťastnými a na příkladech svých životů musí ukazovat, co dělá ženu opravdu šťastnou. Není to extrém, na který zhnuseně ukazují kritici konzervativních postojů. Žádná žena nechce být otrokyní svého muže. Ale může pečovat o rodinu a zároveň neztratit samu sebe a své sebevědomí. Žijeme v době, kdy je možné cokoliv. Můžete pracovat z domu, rozvíjet podnikání v oborech, které dříve nebyly možné. Ženský zájem o vzdělání a seberealizaci už dnes není v přímé konfrontaci s péčí o děti a rodinu.
Nakonec každou utrápenou a zmatenou feministku schová do kapsy klidná a sebejistá žena, která si dovede ze svého mateřství a partnerského vztahu brát harmonii a šířit ji dál, do svého okolí. Žena s fungující rodinou, s vyřešenými vztahy a s dobře vychovanými dětmi je nejvíc. Proto je nikde neukazují. Takové ženy by bořily pracně budované mýty o nesvobodě ženy.
Já ten prapor zvedám a věřím, že se ke mně budou přidávat další ženy, které jsou pyšné na to, že péče o děti a o jejich výchovu nepovažují za oběť. Ženy, které nemají potřebu ponižovat muže, manipulovat s nimi nebo jim dokonce sloužit. Ženy, které jsou pyšné na své ženství a nebojí se hájit svou svobodu a svobodu pro svou rodinu.
Pro doplnění - o tématu docela dlouho hovořím v relaci Na prahu změn na Slobodném vysielači: https://hearthis.at/slobodnyvysielac/na-prahu-zmien-52-2019-10-21/
