Nejhorší je ale nedělat NIC.
1. Choďte na demonstrace, pokud můžete. Je dobré, když vláda a mocipáni tohoto světa vidí, že existuje odpor. Demonstrace jako takové samozřejmě nic nevyřeší, ale umí pohrozit. A připomínají politikům, že ne všichni s nimi souhlasí.
2. Říkejte všude, kde můžete, své názory. Na sociálních sítích, v diskusích pod články, mezi přáteli a rodinou. Šiřte informace, jak to jde. Diskutujte, hádejte se. Nikdy nevíte, pro koho váš názor bude poslední kapkou, která pomůže dotyčnému otevřít oči a nahlédnout pravdě do očí. Pište maily politikům, čím více, tím lépe.
3. Sledujte dění a sledujte politiku. Pozorujte a vyhodnocujte. Najděte si někoho, jehož názory se vám líbí a kdo vám pomůže se orientovat. Jen tak zabráníte tomu, abyste někomu sedli na lep. Najděte si své zdroje, které vám pomohou odstínit propagandu. Podporujte je a sdílejte je.
4. Choďte k volbám. Nic vás to nestojí a můžete někoho rozumného posunout do sněmovny. Je to potřeba, i když jednotlivci nic nezmůžou, přece jen volená funkce ulehčuje přístup do médií. Člověk s mandátem je víc slyšet než ten bez mandátu. Odmítněte konspirační teorie, že volby jsou k ničemu. Spoléhat se jen na ně je nesmysl, ale je třeba je využít!
5. Pokud máte možnosti - časové nebo finanční - zapojte se. Ale ne tak, aby vás to vyčerpávalo. Hlídejte si své zázemí finanční i rodinné. Aspoň občas podpořte opoziční projekty – objednejte si předplatné odvážného média, kupujte si nekorektní knihy. Běžte na kafe tam, kde se nebojí otevřít. Pomáhejte rozumným politikům v kampaních. Roznášejte letáky, sbírejte podpisy na petice.
Čím víc lidí bude dělat to, co jsem sepsala výše, tím bude odpor mohutnější. Opozice bohužel většinou nezvládá pohyb v realitě - ti, kteří se stěží mají šanci dostat do sněmovny se opájí pohádkami, že vyhrají volby. Nebo ti, kteří odmítají chodit k volbám, doufají v revoluci a vidí ji jako jediné řešení. Takoví nám všem jen škodí. Protože jsou to snílci a v cestě za svým "snem" odmítají dělat malé a jednoduché věci. Ale u nich to začíná. Nemáme sílu na velkou revoluci a změnu. Ale máme sílu na změny u sebe samých a ve svém okolí. A věřte mi, odpor malých skupinek se může zvětšovat a časem spojit v mohutnou řeku.
Zdá se vám to málo? Jistě, nenabízím tady žádné revoluční změny a rychlé akce. Troufám si ale tvrdit, že ty pomalé změny, které jsou výsledkem mravenčí každodenní práce, jsou trvalé. A bez nich stejně žádné změny nejsou možné. Musíme začít pracovat. Systematicky, každodenně, bez vidiny velkého zlomu. Máme na výběr? Nemáme.
