Je dobré vidět živou krajinu a důkazy historie si doslova omakat rukama. Staré náhrobky, kříže u cest, staré továrenské budovy. A těch v kraji okolo Hřenska je plno. Některé zase ožívají a možnost primárně rozvíjet turistický ruch je v úchvatné krajině nabílední. Stejně mě ale vždy píchlo u srdce u každé zrušené sklárny nebo textilky…
Do letního klidu ale stejně zasáhla jedna ošklivá událost. Znásilnění mladé dívky. Projížděla jsem večer na mobilu zprávy a útoky na Tomia Okamuru a virvál okolo jeho kritiky veřejnoprávní redaktorky jako by chtěly zadusit sílu té události. Copak už není bezpečno na malých idylických místech? Už nemůžeme pouštět děti běhat ven ani tam? Mají se bát lidé nechávat děti bez dozoru? To je opravdu zásadní obrat. Z takové větší vesnice pocházím a tam nikoho nenapadne mít obavy o děti, které jdou odpoledne ze školy z vedlejší vesnice. Neumím si ani představit, jak se musí ona dívčina cítit. Nedělala nic zakázaného ani nebezpečného. Přesto byla napadena. Cizincem, který v naší zemi nemá co dělat!
Ministr vnitra to připustil a také přiznal, že on jako nejvyšší autorita přes bezpečnost u nás s tím neumí nic dělat. Dokonce řekl, že je to daň za jakýsi pofidérní hospodářský profit. A na to nikdo nic. Premiér mlčí, politici mlčí, novináři mlčí. Nedá se to vysvětlit jinak, že naše děti prostě položíme jako oběti na oltář eurohujerismu. Znásilní nebo zabijí ti dítě? Musíš mlčet, protože fabriky musí vydělávat. Jejich majitelé potřebují dobré vztahy s Německem, tak držte všichni huby. Domáci dělníci z toho nic nemají, ale zahraniční majitelé potřebují své zisky! Mlčení demokratického bloku a jejich schvalování stíhání občanů za kritiku nelidského eurohujerského přístupu nepřekvapí. Překvapí ale mlčení Trikolory, která s tak velkým humbukem ohlásila, že bude chránit normální svět. Bezpečí pro naše děti snad takovým normálním světem není?
Mí spoluvýletníci mají dost svých starostí a politiku sledují jen nárazově. Když jsem se zmínila, že ministr vnitra hodlá stíhat lidi, kteří nadávají na migranta, který znásilnil děvče, nevěřili mi. Ví o mých blokacích a rušených stránkách, ale myslí si, že prostě porušuju pravidla a přeháním to. Máme jiná témata k hovoru a moc to nerozebíráme. Nevěří, že by skutečně docházelo k omezování svobody slova. Přemýšlela jsem, proč to tak je. A pochopila jsem záhy – v autě jsme měli naladěný Radiožurnál…
Dokud nebudou mít lidé k dispozici všechny relevantní informace, nebudou mít dostatek informací k vytvoření relevantního a objektivního názoru. Někteří si ty informace vyhledávají sami, ale jiní na to nemají tolik prostoru. Mají náročná zaměstnání, starost o rodinu, žijí normální a odpovědné životy. Věří tomu, že když poslouchají nebulvární veřejnoprávní rádio a občas se podívají na zprávy na ČT1, tak jsou dostatečně vybaveni na to, aby mohli zodpovědně volit. Nejsou zodpovědni za to, že spoléhají na veřejnoprávní média. Za to jsou zodpovědni politici. Oni udržují občany ve lži tím, že nechají veřejnoprávní média lhát. Mnohým ta lež vyhovuje, ale proč to nevadí Babišovi – to lze jen těžko pochopit.
Ale nic není ztraceno. I přes to se dovedou k lidem dostat pravdivé informace. Tím, jak cestují, baví se s lidmi, sami jsou konfrontováni s nesmysly současné politiky. To je realita, která se hlásí o slovo na každém kroku. Když jsme jeli na lodi Tichou soutěskou, jeden výletník se zeptal lodivoda a průvodce: „Proč děláte výklad i v němčině? Myslíte, že na německé straně je samozřejmostí, že tamní průvodci pro české turisty umí češtinu?“ Vlastně jsme si zvykli, že se snažíme zahraničním turistům vyjít vstříc – okolo Hřenska je Němců plno, stejně jako je na druhé straně hranice plno českých turistů. Proč jim tak servilně lezeme do zadku, když oni pro nás české nápisy ani český výklad na druhé straně nemají? Lodivod na otázku zareagoval krátkým stěžujícím monologem. V Německu oficiální český výklad nedostanete, ale pracuje tam plno Čechů, takže se domluvíte. A taky si postěžoval na politiku Německa, na muslimskou migraci a pochválil Okamuru a Babiše. Podle něho tihle politici ví, o čem mluví, když se migraci snaží bránit. Protože oni tu německou migraci zažívají v pohraničí na vlastní kůži – arogance migrantů, nadřazenost a všude po nich neskutečný nepořádek.
Tohle vám na Radiožurnálu neřeknou, ale je to realita, která se sice pomaleji, ale přesto šíří mezi lidmi. Nedá se to zastavit. Každý má nějakou zkušenost a prozatím nemáme tak vymyté mozky, abychom plakali nad krutým osudem nebohého migranta, který nešťastný a frustrovaný podlehl pokušení a brutálně znásilnil nevinnou dívku. Zatím ještě převládá názor, že by ho měli zavřít a co nejdříve ho vyhostit a je úplně jedno, že tají svou domovinu. Převládá názor, že by se u nás měl setkat s tak tvrdým zacházením, které si lháři a násilníci zaslouží. Aby už nikdy neměl choutky na česká děvčata. To JE normální uvažování, to JE normální reakce.
Chránit si svoje a nelézt do zadku každému, kdo zašustí bankovkami. Takový svět si přeju a věřím, že nejsem sama.
