Doufejme, že zásadně. Impuls ale musí přijít od voličů. Oni musí dát najevo, jaké si přejí politiky. Jisté náznaky byly vidět už v krajských volbách. Přestože je veřejnost silně strašena, přišlo k volbám o něco více lidí než o minulých krajských volbách. Dominantní ANO něco málo ztratilo, propadla ČSSD se svým „generálem krizových situací“ Hamáčkem. Naopak SPD, jako jediný skutečný kritik vládních opatření, potvrdilo své pozice.
Na sociálních sítích sleduji některé bojovníky za drsná opatření ohledně koronavirové krize. Apelují na solidaritu a postupem času přitvrzují. Straší veřejnost budoucí apokalypsou (která nepřichází) a jejich rétorika se přitvrzuje.
Jen by lidé museli chtít. Ono je obecně těžké přinutit lidi, aby se zajímali o veřejný život. Aktivizují se teprve tehdy, hrozí-li jim bezprostřední nebezpečí. Proto je třeba počítat s tím, že volby nejsou příliš využívaný nástroj ke změnám ve společnosti. Ne proto, že by nefungovaly. Jen proto, že lidi tento nástroj nechtějí využívat a nevěří, že by se jimi dalo cokoliv změnit.
Platí to nejen v současné pandemii, ale i v životě a společenských jevech. Jedině otevřenost, kontakt s okolím, neustálé reagování na nové souvislosti/nové viry, jsou zárukou přežití.
Lidé, kteří se velmi dobře orientují v jedné oblasti, často přehlížejí souvislosti a kvůli tomu často prosazují hloupá řešení. Říká se jim fachidioti. Jsou skvělí třeba v pohledu na stavbu atomu, ale totálně selhávají v pochopení ekonomických principů. Jejich mozek je tak intenzivně zaměřen na jednu věc, že jim nezbývá energie na pochopení běžného života.
Na jaře letošního roku mohlo být dost lidí vystrašeno, protože informací bylo málo a museli jsme být obezřetní. Mnoho z nás samozřejmě varovalo, že nástup „pandemie“ byl podpořen standardními mediálními způsoby, což zavánělo neobjektivitou. Novináři bohužel už dávno ztratili morálku a většině redakcí nejde o hledání objektivní pravdy, ale jen o čtenost a sledovanost.
Pamatujete si? Všechny ty vzrušené tiskovky v době nouzového stavu měly jediný cíl. Přesvědčit lidi o nutnosti zastavit šíření nemoci jako prevence zahlcení zdravotních zařízení. Nikdo nechtěl „Itálii“, kde nestíhaly nemocnice. Nakupovaly se dýchací přístroje a sledoval se počet hospitalizovaných.
Naposledy jsme takovou měli v podobě Bloku proti islámu. Tehdy to bylo silné téma, protože média o islámu informovala zkresleně a s migrací nám hrozilo, že islám u nás posílí. To se podařilo zastavit a dnes už nikdo v ČR netvrdí, že islám je pohoda a mír a láska.
V jedné diskusi o přístupu ke koronakrizi se jeden její účastník oháněl odbornými články a jejich čtení považoval za měřítko informovanosti. Nic proti vědeckému zkoumání a odborným argumentům. Jen i tu vědu musíme konfrontovat s realitou.
Můj kolega Tomáš Měšťan rozpoutal na sociálních sítích debatu o fungování vlastenecké scény, jejímž oficiálním „tahounem“ je politická strana SPD. Společným znakem těchto opozičních sil je kritika migrace, despekt vůči islámu, odmítání genderových experimentů a nesmlouvavá kritika EU.
*Vyplněním osobních údajů souhlasíte s jejich zpracováním. Údaje budou sloužit pouze k rozesílání newsletterů a nebudou poskytovány třetí straně. Svůj souhlas můžete vždy bezplatně odvolat.