Žádné nařízení ani diskutování o tom, jak někoho někdo někdy obtěžoval ve vlaku nebo na nějaké akci na tom nic nezmění. Tlačit ženy do pozice chudinek, které musí chránit celá společnost, je jen oslabuje a dává všanc agresivním pitomcům. Ženy se samy musí umět bránit a vymezovat si prostor, v kterém se budou pohodlně pohybovat.
Kdo si myslí, že tlak na muže ve smyslu, aby byli "laskavější" a sexuálně odpovědnější, tomu pomůže, je na omylu. Řešením je jen samotná žena, která si posiluje vlastní sebevědomí.
Stejně tak hysterické výkřiky, jak celá společnost musí chránit jedince ohrožené nemocí, vedou jen k jejich oslabování. Musíme apelovat na ty, kteří patří k ohroženým, aby sami dělali účinná opatření. Posilovat svou imunitu a nejde-li to, vyhýbat se kritickým místům. Jak nemocným pomůže, když se zastaví celá společnost a všichni budou doma, aby náhodou a zcela hypoteticky neohrozili někoho se slabou imunitou? Proč by měli ohrožení chodit na festivaly - a proto je teď musíme rušit? Proč by měli oslabení courat po nákupních centrech a proto všichni musíme nasazovat roušku?
Osobní zodpovědnost je řešením. Pokud tady máme nemoc, která většině lidem způsobuje mírnou teplotu a kašel, je hrubě nezodpovědné a sobecké omezovat život většiny lidí, kvůli malé skupině, která může mít z rýmičky hypoteticky něco vážnějšího.
Ti, kdož to vyžadují, se dělí na dvě skupiny. V jedné jsou ti, kteří v sobě živí obraz děsivé nemoci, bez ohledu na fakta. Zřejmě se jim líbí žít v apokalyptickém světě.
Druzí prostě odmítají osobní zodpovědnost a patří k těm, kteří si neumí představit život ve svobodě, která činí člověka primárně odpovědného za svůj stav. Stejně jako šílené aktivistické feministky, které chtějí docílit toho, aby se ženy nemusely nijak přičinit o svou bezpečnost. Koronapanikáři volají po společenské zodpovědnosti všech, aby se ohrožení nemuseli sami snažit o své zdraví.