Sama toho moc o očkování nevím, ale to málo, co vím, mi stačí k tomu, abych byla ostražitá. Nějaké věci jsem si nastudovala a vyhledala a nějak jsem se s postojem k očkování vypořádala. Zjistila jsem, že diskutovat s přívržencem očkování je mnohdy horší, než diskutovat se zastáncem minimální mzdy. Vlastně je to docela srovnatelné. Jsou to lidi nepřístupní jakékoliv logické argumentaci. Své argumenty mají nastaveny jaksi pocitově a brání si do hlavy pustit cokoliv, co by jejich obrázek mohlo narušit.
Je to až komické - většina zastánců očkování třeba neví, že očkování ve většině evropských zemí není povinné. Dalším silným argumentem je kolektivní imunita - to jsou ty všechny historky, jak nenaočkované dítě ohrožuje celý kolektiv a není se systémem solidární. Když ale chcete rozvinout debatu o tom, co kolektivní imunita vlastně je a jestli ji vůbec máme, tak jsou na rozpacích. Toto je ale klíčové - jestliže nemůžeme 90 - 100% kolektivní imunitu dosáhnout, tak pak je bezpředmětné a zbytečné buzerovat ty, kteří děti nechtějí očkovat. A v neposlední řadě jsme svědky hysterických výlevů o tom, jak benevolentněji očkované děti trpí všemi nemocemi světa a je otázkou času, kdy je skolí nějaká banální nemoc. Spíš je to ale naopak - nenaočkované děti jsou většinou i zdravější než děti očkované. Jejich imunita je přirozená a proto i silnější.
Je naprosto fascinující, jak mnozí lidé umí selektivně myslet a nejsou schopni si dát věci do souvislostí. Očkování je velký problém. Ukazuje se na něm, jak lehko podléháme manipulacím a neumíme se orientovat. Lidé, kteří na jednu stranu vidí problematickou roli státu v mnoha oblastech a tvrdě ho kritizují, jsou ochotni v případě očkování vidět stát jako mírumilovného beránka, který koná v nejlepším zájmu občanů. Absurdní. Proč by najednou úplatní úředníci odhodili své zištné zájmy a konali nezištně a věcně? Mnozí z nás jsme se pohoršovali nad lékaři, kteří se nechávají uplácet farmaceutickými firmami a jezdí si po kongresech a dovolených. Jsou to obecně známá fakta. Ale v případě vakcín najednou lékaře vidíme jako čisté bytosti, neúplatné a neomylné.
Je zajímavé to pozorovat. Dnes je pro mě přístup k očkování docela dobrým poznávacím znamením. Většina lidí, co znám a vážím si jich, mají v tomto ohledu jasno - mají rádi Václava Klause a sdílí jeho pohled na Ukrajinu, podporují volný trh, vadí jim EU, islám je podle nich zlá ideologie a očkování nemá být vyžadováno pod represí. Patří to tak nějak k výbavě demokrata - poslouchat druhé (i když jsou to biomatky), nevěřit současným médiím a dávat si dohromady dvě a dvě.
Informací je dost, jen chtít o nich přemýšlet. Ohledně očkování se mnohým lidem přemýšlet nechce, stejně jako se mnohým dalším nechce přemýšlet o islámu nebo ekonomice. Ten mele dokola hlouposti o kolektivní imunitě, ten hájí minimální mzdu a ten zase považuje zahalování ženy za znak svobody. Všichni jsou pro mě jakýmsi úkazem, který dokazuje, jak strašně špatné máme novináře, média a politiky. Kdyby to nebylo k pláči, bylo by to k smíchu. Jakoby lidé v hlavě měli nějaké bloky, které jim brání přemýšlet. Takhle to prostě je a basta!
Potěšující je, že se nám lidi pomalu začínají probouzet. Přestává se jim zajídat ten všeobecný politicko-mediální pohled. Multi-kulti už nemá tolik příznivců, EU už není brána jako vzor všech ctností... Pomalu se lidem otevírají oči. Nejvíc díky islámu. Tam je ten rozpor mezi tím, co hlásá kulturně-politická fronta, tak velký, že se to nedá okecat a ničím zastřít. Ale jde to ztuha. Oči se lidem otevírají pomalu a váhavě. Je těžké změnit najednou tolik postojů - že dotace jsou špatně, že herci nejsou talonem morálky a moudrosti, že novináři nejsou chytřejší jak my, že pozitivní diskriminace diskriminuje tvrději, než diskriminace nepozitivní... Věřím, že pravda vyplave na povrch i v případě očkování a minimální mzdy. Jen to ještě bude chvilku trvat. Pokud tomu ovšem nebudeme pomáhat...
Hodně se bavíme právě o očkování ve skupině Naštvané matkya je spousta žen, které nikdy nebyly konfrontovány s žádným problémem a tak logicky věří státní propagandě. Ale nejsou hloupé a poslouchají, občas si něco přečtou, vyptávají se a pomalu své postoje mění. Ale pak jsou také ty, které mají jasno - nekompromisně a nezvratně. Nejde tak ani o ty argumenty - většina lidí je příznivcem očkování - jde o ten tón a formu. Neříkají - "já očkuju a budu očkovat" - tihle kopou kolem sebe, urážejí a vztekají se, když není po jejich. Na takové si dávejte pozor. S těmi je problém.
Jejich arogance vypovídá především o nich. O jejich nadřazenosti, o tom, jak si neváží lidí a jsou velmi těžko přístupní zpětné vazbě. Kdybych si vybírala lidi do týmu, asi by to pro mě bylo jedno z hodnotících kritérií - co si myslíte o očkování? A podle tónu odpovědi, bych se rozhodovala. Vypoví to o člověku víc, než by člověk chtěl:-)